Jako každoročně se na nás ze všech stran valí režimní propaganda oslavující restauraci soukromého kapitalismu. Samozřejmě dobře zabalená do pozlátek a prázdných frází o „svobodě“ a „demokracii“. Mají však pracující lidé skutečně, co oslavovat? A proč anarchisty a anarchistky budete těžko hledat, jak přináší květiny a pronáší slavnostní prázdné řeči?
Kdo je skutečným vítězem listopadu 1989? Kdo vydělal na restauraci kapitalismu? Polepšili si pracující lidé? Zajistili si důstojné důchody? Jak se k nim noví „vládci“ chovají v práci? Mají mladí lidé, kde bydlet? Nemusí se většina z nás bát, jestli neztratí práci? A i když práci má a těžce pracuje v jedné nebo i více zaměstnáních, nemusí se strachovat, jestli bude mít na zaplacení bydlení a životních potřeb? Není třeba na tyto otázky odpovídat, moc dobře většina z nás ví, co je to existenční nejistota a nouze!
Kdo tedy vydělal na návratu kapitalismu? Kde se vzali „noví“ páni kapitalisté? Jak se dostali na správná místa a k potřebnému kapitálu? Pročpak došlo k nenásilnému předání moci? A z kterých bývalých „komunistů“ se stali noví kapitalisté a „demokraté?“ Vzpomínáte si na písničku Karla Kryla?: „Ti, kteří kradli po léta dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali nás vyhazují z práce.. .“ Kdo rozkradl bohatství této země, které budovali generace pracujících? Stačí se podívat, kdo dnes toto bohatství drží na svých soukromých bankovních účtech.
Politici a intelektuálové se zaklínají svobodou? Skutečně jsme jako pracující získali svobodu? Nebo jen svobodu být námezdními otroky, se kterými si šéfové mohou dělat co chtějí a ponižovat naší důstojnost? Jaká práva jsme získali? Být vykořisťovaní kapitalisty a ovládaní jejich služebníky – politiky. Místo volby jedné strany, jsme získali možnost volit si z mnoha politických stran, které slouží kapitalistům! To jsme si pomohli!
Odmítáme diktaturu komunistické strany, ale stejně tak odmítáme diktaturu kapitalismu, i když se maskuje frázemi o demokracii. Protože tady vládnou peníze, a nikoliv lidé! Anarchisté a anarchistky vždy prosazovali skutečnou vládu lidu (demokracii v prvním pádě) a kritizovali parlamentní demokracii jako podvod užitečný jen bohatým a nikoliv pracujícím!
Politici a bohatí oslavují svoji krádež, triumf a luxusní životy jako parazité na celé společnosti! Nezoufejme, naopak přemýšlejme a pracujme na tom, aby jim zhořknul úsměv až začneme prosazovat svůj vlastní svět – bez politiků a šéfů. Budeme citovat z písně Jana Wericha: „Myslete si, že jsme jen lůza, že se nás nemusíte bát. Jednou však popadne Vás hrůza, až pod okny vám budeme řvát.“
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.