SOUMRAK VÁLKY A NÁBOŽENSKÉHO FAŠISMU NAD SYRIÍ

Asadův režim padl za pár dní, prakticky bez odporu, diktátor si v bezpečí se svými nejbližšími odletěl soukromým tryskáčem nacpaný penězi a zlatem někam do luxusní rezidence v Rusku. Než o svržení režimu a nějakou revoluci, došlo k hladkému předání moci za spolupráce nejvyšších příslušníků Asadovy vlády a místní kapitalistické třídy. Občanská válka se jako vždy nijak nedotkla bohatých, ti ačkoliv z různých a sobě nepřátelských frakcích mezi sebou obchodovali a bohatli. Jako v každé válce, bohatí jsou v bezpečí a umírají a trpí jen chudí. Ať už jim vládne kdokoli – systém jejich útlaku přetrvává.

Liberálové a demokraté oslavují pád režimu Asada. Za normálních okolností, by byl jeho konec a osvobození tisíců politických vězňů jistě skvělou zprávou pro místní syrské obyvatelstvo. A také oslavují. Aspoň nějaká útěcha. Kdo však způsobil pád syrského režimu a kdo nyní ovládne Sýrii a osudy jeho nešťastných obyvatel sužovaných vleklou a krvavou občanskou válkou? Do Damašku napochodovali náboženští fašisté v čele s Abú Mohamedem al Džáwláním – mezinárodně hledaným teroristou. Moc byla předána náboženským radikálům z řad Islámského státu (ISIS) a dalších.

Na severu Sýrie dobývají jedno město za druhým islamistické proturecké milice – vraždí, znásilňují a zotročují obyvatelstvo Rojavy. Turecko jako člen NATO bombarduje kurdské oblasti severní Sýrie, které podporuje jiný člen NATO USA. Ze zpráv se dozvídáme, že zase USA bombardovali pozice ISIS podporované Tureckem. Izrael provádí hromadné bombardování po celé Sýrii, izraelské tanky obsazují jih Sýrie. Pádem Asada válka neskončila, a vše nasvědčuje, že se roztáčí další kolo válek a bojů mezi státy a syrskými frakcemi, aby si každý urval, co největší kus území, bohatství a moci. A běžní lidé – pracující a rolníci – opět trpí a umírají!

Navíc se nad Sýrií se stahují mračna náboženského fašismu, a nástup reakce jako v případě Iránu a Afganistánu. Málokdo věří prohlášení nových islamistických pánů Damašku, že nechají ženám a etnickým menšinám svobodu a nebudou zavádět islámské právo.

Někteří s napětím pohlíží na Rojavu, jedno z mála demokratických oblastí Sýrie pod kontrolou kurdských marxistů z Kurdské strany práce. Syrské demokratické síly se jistě pokusí odolat vojenské převaze, snad budou úspěšní. Avšak bez podpory USA nejsou schopní vojensky odolat desáté nejsilnější armádě světa – Turecku, které sní o obnově velikosti Osmanské říše a již nyní okupuje část severní Sýrie, podobně jako Izrael Golanské výšiny. Rojava, ačkoliv měla největší podíl na porážce ISIS (Islámského státu) při které obětovalo život na 12 000 bojovníků a bojovnic YPG a YPJ, bude celá oblast obětována USA ve prospěch Turecka.

Mnozí anarchisté uvěřili pohádce o rojavské revoluci, přestože se kurdští marxisté a někteří západní anarchisté snaží tuto smyšlenku šířit, smutnou skutečností zůstává, že zde žádná sociální revoluce neproběhla, byl zachován námezdní systém a třída bohatých, nadvláda feudálních kmenových a marxistických vůdců. Není zde žádný socialismus, žádná samospráva pracujících, žádná přímá demokracie a obce přímo spravované lidovými shromážděními. Uplatnění anarchistických zásad v Rojavě budete hledat marně, najdete zde jen pár zahraničních anarchistů, kteří nebojují za revoluci, ale demokracii v marxistické a státní režii.

V syrské společnosti jsou přítomné i náznaky samosprávných a sebeorganizačních tendencí, které stojí za pozornost anarchistů. Přestože jsou mnozí syrští anarchisté v exilu v zahraničí, mohou s těmi co se nachází přímo v Sýrii pomoci s šířením anarchistických tendencí, aby mezi zdejším obyvatelstvem stále hlouběji zakořenil a byl prakticky uplatňován. Jejich snahy by měly být všemožně podporovány mezinárodním anarchistickým hnutím nejen proklamacemi, ale finančně i materiálně.

Vyhlídky syrských pracujících a rolníků nejsou růžové, jisté je však to, že historie není pevně nalajnovaná, a mají svůj osud ve svých rukou. Bude to obtížné a těžké, ale nikoli nemožné, aby nakonec zvítězili původní aspirace syrské revoluce – která usilovala o svobodu a rovnost všech.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď