NEJBOHATŠÍ PĚTINA V ČESKU VLASTNÍ 80% VŠEHO MAJETKU!

Nejbohatších 20 procent lidí v Česku vlastní více než 80 procent veškerého bohatství, zatímco nejchudších 20 procent obyvatel má k dispozici pouhých 0,2 procenta celkového majetku.

To je jeden z hlavních důvodů, proč jako anarchisté a anarchistky brojíme proti kapitalismu, námezdní práci a ekonomické nerovnosti. Fakta mluví sama za sebe a jsou nejúčinnější agitací pro naši kritiku tohoto systému i pro naše řešení směrem ke společnosti založené na skutečné sociální spravedlnosti a rovnosti.

Například Credit Suisse spočítal, že tisícina procenta dospělých Čechů (0,001 procenta) – tedy asi 85 lidí – vlastní 16 procent celkového majetku. Jde o částku více než 1,2 bilionu korun.  Sto nejbohatších českých kapitalistů má podle Forbesu majetky v souhrnné výši zhruba 2,5 bilionu korun. Jedno procento české populace, tedy 100.000 lidí, disponuje finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun.

Po 35 letech restaurace soukromého kapitalismu a buržoazní demokracie tak pravda a láska konečně zvítězily nad lží a nenávistí, jak si to její liberální propagátoři představovali. Většina společnosti žije od výplatě k výplatě, ti šťastnější se bojí, jestli budou moci dále splácet hypotéku na dům, ti méně šťastní nemají na jídlo pro sebe a své děti, na školní pomůcky, obědy, na vlastní bydlení atd! Zatímco stovka nejbohatších vlastní několik bilionů, které není možné vydělat poctivou prací. Tohle není svoboda, ale diktatura kapitálu, a my jsme v ní námezdními otroky!

Nemyslíme si, že bohatí kapitalisté mají legitimní právo na takové bohatství, které znamená chudobu většiny společnosti. Navíc, když k němu nepřišli vlastní pracovní činností, ale spekulacemi, krádeží na mzdách nebo z titulu vlastnictví. Co nevytvořili, jim prostě nepatří! A společnost má legitimní právo si jej vzít zpět.

Anarchisté a anarchistky proto volají po zespolečenštění takového bohatství během společenské změny (převratu) a jeho spravedlivém přerozdělení do rukou všech – do rukou celé společnosti, aby zajistilo blahobyt všem bez rozdílu. Všechno toto bohatství a majetky musí přejít pod správu obcí (lidových samospráv), případně do užívání výrobních samospráv. Jedině tak je možné dosáhnout rovnosti, svobody a štěstí každého člověka a ne jen hrstky několika privilegovaných boháčů. (ČAS)