V první řadě je třeba zdůraznit, že v obecní samosprávě není v budoucí společnosti místo pro politické strany a hnutí, protože život obce už z logiky věci nespočívá na politickém světonázoru a stranickosti. Obecní samospráva řeší a musí řešit chod obce – zajištění veřejných a komunálních služeb, bydlení, vzdělaní a potřebné infrastruktury.
V budoucnu pak i distribuci životních potřeb a služeb, ale to rozvedeme podrobněji v jiné kapitole.
Jak již bylo řečeno, na chodu obce se podílí všichni její obyvatelé, kteří mají zájem; účast přirozeně není povinností a je zcela dobrovolná. Přesto lze očekávat, že lidé zájem mít budou, jelikož zde bude mít každý člověk konečně reálnou možnost ovlivnit fungování obce.
Jistě bude namítnuto, jak by o chodu obce či města mohli rozhodovat všichni? Na to odpovíme: A kdo jiný než my všichni? Organizační a technické možnosti existují, je to jen otázka politického rozhodnutí reorganizovat fungování stávající společnosti. Obrátit ji vzhůru nohama, aby rozhodování vycházelo zdola od lidí směrem nahoru, bude-li třeba.
Druhou nejčastější námitkou bude, že se lidé tímto způsobem nedomluví, že se nenalezne všeobecná shoda a tím se rozhodovací proces zablokuje.
Naopak, dnes jen stěží můžeme na radnicích a v obecních zastupitelstvích pozorovat shodu, a není divu – zde se hraje špinavá politika a boj o to urvat sobě do kapsy, „přítelíčkům“ a své politické partaji co nejvíce moci a z toho plynoucích finančních profitů a dobrých bydel.
Naopak, ve společenské samosprávě není místa pro mocenské pozice a z toho plynoucí výhody a zisky do vlastní kapsy a tedy chybí důvody k politikaření a nesmyslnému hašteření.
V obci řízené přímo lidmi ze sousedství a pro blaho celé obce jako celku – jelikož když obec prospívá, prospívá to i mně samotnému – je proto z logiky věci o to větší snaha dosáhnout shody, dorozumění a souladu.
Můžeme to pozorovat i dnes, v menších venkovních obcích, v různých rovnostářských kolektivech a v osobních vztazích. Mezi kamarády občas dochází k neshodám a různosti náhledů na danou věc, avšak v případě potřeby, třeba uspořádání výletu či zábavy, se nakonec mezi sebou domluví ke spokojenosti všech zúčastněných.
Argumenty proti společnosti spravované přímo lidmi pramení od těch, kterým současný stav samozřejmě vyhovuje, protože opodstatňuje a ospravedlňuje možnost uzurpovat si moc rozhodovat nad životy druhých.
Také se všichni ti politikáři rádi staví do role odborníků, specialistů a přesvědčují nás o své nepostradatelnosti. Z jejich vlastní lži a nadutosti se však usvědčují sami svým amatérským a neschopným rozhodováním a jednáním. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe.
Prostí lidé si mohou spravovat své záležitosti úplně sami; budou k tomu přistupovat mnohem zodpovědněji, jelikož to budou oni sami, kdo pocítí důsledky svých špatných rozhodnutí, co se dnes v případě politiků děje jen hodně zřídka. Však se stačí ohlédnout na různé kauzy a zpronevěry veřejných financí, privatizaci či veřejné zakázky.
zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.