PODNIKOVÉ SHROMÁŽDĚNÍ

Rozhodovacím orgánem, který nahradil vedení firmy dřívějška, je nyní podnikové shromáždění. Toho se účastní všichni pracovníci, dobrovolně, pokud mají zájem, nikdo není nucen.

Podniková shromáždění se konají podle vzájemné domluvy, postačí jednou měsíčně. Na tomto se hodnotí práce podniku za uplynulý měsíc, naplánuje se práce na měsíc příští a řeší se veškerá agenda, týkající se daného závodu.

Svolání shromáždění je oznámeno například vyvěšením plakátu s datem a místem, kde se bude konat. Koná se během pracovní doby; probíhá-li směnný provoz, nalezne se termín vyhovující všem. Kde jinde než v místě zaměstnání a jestli podnik nemá vhodné prostory, propůjčí si od obce třeba divadlo či zasedací sál.

Také zde se zvolí moderátor či moderátoři a zapisovatel. Moderátor řídí průběh zasedání, vyvolává přihlášené do diskuse a postupuje podle agendy (programu), navržené shromážděnými zaměstnanci. Každý má možnost navrhnout bod podle své libovůle.

Na podnikovém shromáždění jsou pověřenými kolegy předneseny statistiky a výsledky produkce, objednávek a zakázek, na základě kterých se plánuje činnost pro další měsíc či kvartál. Rozděluje se práce a její rozvržení.

Jednou za rok či půlrok se konají výroční podniková shromáždění, tzv. valné hromady, na kterých se hodnotí celoroční fungování a diskutuje se nad dalším rozvojem podniku. Mohou na sebe brát i podobu slavnosti, oslavy celoroční práce.

Na podnikovém shromáždění se kromě již zmíněného volí případní úkolovaní delegáti, kteří vytváří pracovní skupiny s pověřenou agendou. Může se tak například zvolit administrativní pracovní skupina, která po dobu pověřeného mandátu vyřizuje administrativu podniku za všechny zaměstnance, vede statistiky a podobně. Podnikové shromáždění si volí i úkolovaného delegáta či delegáty, tzv. podnikové důvěrníky, kteří jsou pověřeni jednáním s obecními samosprávami, mají za úkol komunikovat s ostatními podniky, zastupovat svůj podnik a tlumočit rozhodnutí zaměstnanců ve výrobních a spotřebních syndikátech.

Dále pak ze svého středu zaměstnanci volí tzv. podnikové jednatele, kteří mají za úkol vyřizovat objednávky spotřebitelů. Tedy přijímat objednávky, vyřídit je a postarat se o jejich expedici a vést samozřejmě evidenci. Vyřizují také případné vzdálenější objednávky, přeposlané od spotřebních syndikátů či případných průmyslových federací. Zkrátka – jednatelé vyřizují zakázky přišlé od spotřebitelů a produkty či služby směřující ven z podniku.

Úkolovaní delegáti, tzv. podnikoví důvěrníci, slouží jako spojka, prodloužená ruka všech zaměstnanců při jednání s obcí, ostatními podniky či průmyslovými federacemi. Rozvoj spolupráce mezi podniky v rámci výrobních syndikátů koordinují rovněž v součinnosti s vědeckými, výzkumnými a technologickými centry.  Dojednávají na podnikových shromážděných domluvené technické detaily související s výrobou a provozem podniku. V rámci obce řeší možné nabídky práce, zakázky pro obec a sousedství, případné dodávky produktů a služeb do spotřebních center, které obce zaštiťují a provozují. Zároveň zajišťují dodávky energií, surovin či meziproduktů potřebných pro chod podniku a také expedici a sladění zakázek pro navazující podniky, a to buď přímo kontaktem s daným a nasmlouvaným podnikem, nebo prostřednictvím průmyslové federace.

Delegáti mohou dostat od zaměstnanců pověření k uzavírání dodavatelských a expedičních smluv na zakázky a tak pomocí oboustranných smluv mezi samosprávnými podniky dosáhnout plynulosti a pravidelnosti v zakázkách a dodávkách, i co se týče odbytu. Každou uzavřenou smlouvu musí posléze schválit všichni zaměstnanci na podnikovém shromáždění.

Tito delegáti jednají podle zadání úkolů a pověření, které jim byly dány na podnikovém shromáždění. Také oni mohou být kdykoli odvolatelní, neplní-li zadání jim svěřená. Pokud je možnost a zájem, funkce delegátů koluje mezi celým osazenstvem.

Podle toho, kolik času delegát stráví plněním práce související se zvolenou funkcí, je z pracovního procesu uvolněn, nebo je mu přiměřeně zkrácen. Dalších výhod nepobírá, je to práce jako každá jiná.

Vědecká a technologická centra fungují taktéž jako výrobní družstva, která sdružují duševně pracující těchto oborů. Také tato výzkumná centra se federalisticky sdružují, aby si mohla vyměňovat informace a společně pracovat na vytčených projektech a rozvoji technologií a vynálezů. Větší podniky si taková centra mohou vytvářet pro sebe, stejně tak mohou být vytvářena na středních a vysokých školách. Obdobně je tomu přece i dnes. 

zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)