BEZPEČNOST A OBRANA OBCE

Vytvoření společenské samosprávy nepřivodí zavedení harmonické společnosti, můžeme mít k tomu nakročeno a výchovou se mnohé neduhy mohou časem zcela vytratit. Proto bude zapotřebí promyslet, co dělat a jak se zařídit, až bude odstraněn stát a jeho represivní aparát. Co dělat až nebude státní policie, soudy, zákony?

V první řadě je třeba zdůraznit, že lidé mají společenské chování, které vyznačuje člověka jako biologický druh; to ono nám pomáhalo přežívat ještě v dobách, než jsme si osvojili oheň a nástroje. A stalo se úspěšnou strategií, společně s rozvojem myšlení a inteligence. Tak jsou mnohé společenské vzorce, morálka, pro nás zcela přirozené a není potřeba žádných zákonů, aby existovaly – nevymizí tím, že zapálíme kus papíru, který nazýváme sbírka zákonů.

Žádný politik ani policista by neudržel společnost pohromadě,  i kdyby vydal sebevíc bezcenných nařízení na papíře či v médiích, ani kdyby se policista sebevíc oháněl obuškem! Fungují navzdory zákonům, protože je pospolitost, vzájemnost, solidarita, spolupráce a snaha vycházet spolu pokud možno dobře a v míru, bez násilí, pro náš biologický druh přirozená.

Naopak, vlivem rozdělení společnosti na bohaté a chudé, na vládnoucí a ovládané, s rozvojem dravých sobeckých kapitalistických vztahů založených na soutěži a boji, je přirozená morálka deformovaná a potlačovaná. Proto lze historicky vystopovat vzrůst násilí a válek s dobou, kdy si několik jedinců uzurpovalo moc, přírodní bohatství a výrobní prostředky jen pro sebe. Tedy s dobou formování prvních států a vznikem soukromého vlastnictví.

Odstraněním ekonomických vztahů, vytvářejících ekonomické nerovnosti a chudobu, vymizí ekonomická kriminalita, která se podílí na většině současných přečinů a překročení zákona, včetně těch násilných. Jestli nebude důvod k tomuto jednání, protože bude blahobyt zabezpečen každému, nebude mít smysl se obohacovat na úkor druhých a závidět, pak většina vymizí.

Asociální, společensky patologické jednání ovšem zcela nevymizí, pořád bude přítomné u nemocných, případně jedinců pod vlivem návykových látek, ve kterých vyvolává agresivní jednání vůči lidem či majetku. Bude to však nepatrný zlomek, se kterým si obec, společenská samospráva, dovede hravě poradit.

Budou-li obyvatelé té které obce pociťovat potřebu zajistit si veřejnou bezpečnost proti lidem s patologickým a agresivním jednáním, stačí o tom diskutovat na obecním shromáždění a přijmout společná opatření.

Mohou navrhnout například zřízení dobrovolných hlídek, ke kterým se může každý zájemce přihlásit s tím, že bude dohlížet na klid a bude ochoten zasáhnout v případě, bude-li některý ze sousedů napaden agresorem nebo jím bude ničen majetek obce či souseda. Obecní shromáždění takovým hlídkám vymezí pravomoci, podle kterých budou v krizové situaci postupovat. Budou odpovědní obecnímu shromáždění a pokud překročí svoje pravomoci nebo nebude-li obec spokojená s jejich činností, zbaví daného pověřence funkce.

Obecní shromáždění nebo sousedská sdružení mohou sloužit jako mediátoři při řešení případných sousedských sporů. Sousedské roztržky a spory tak budou řešeny na obecních či sousedských shromážděních.

A co v případě, když bude obec, region či země napadena vojensky vnějším agresorem? V takovém případě se bude společenská samospráva bránit a užije všech dostupných prostředků, aby se ubránila. 

Historie nám ukazuje, že pokud lidé brání své svobody, své domovy a rodiny, jsou schopni velkých, obětavých činů a odvahy. Dokáží se bít tak zarputile, jak žádný agresor nedovede, a tak jsou schopni odrazit i lépe vyzbrojeného útočníka.

Není k tomu zapotřebí žádného státu, jeho nařízení, generálů a nucených odvodů k vojsku. Lidé sami dobrovolně berou zbraň do ruky a jdou bránit životy své a blízkých. Ukazují nám to příklady dobrovolných milicí za španělské občanské války při obraně proti fašismu nebo dobrovolné milice rudé armády proti bílým, než z obou udělali politikáři a různí vůdci pravidelné armády s disciplínou, vojenským řádem, hodnostmi. To vyvolalo jen demoralizaci bojového ducha, nechuť pokračovat v boji a nechat se buzerovat a střílet do zad od oficírů. 

Jak tedy zorganizovat případnou obranu, aby odpovídala duchu společenské samosprávy? Prostě se jen přidržet praktikovaných postupů a principů.

Obranné jednotky (milice) je tudíž potřebné založit na dobrovolnosti a věřte, že dobrovolníků bude v případě potřeby víc, než bude třeba, stačí se podívat do naší historie, kdy v ’38. chtěl každý bojeschopný bránit zemi před nacistickou agresí.

Nezavádět žádné hodnosti, všichni si musí být rovni. Pro tvorbu obranné strategie, koordinace bojových akcí ustanovit úkolované delegáty tzv. velitele. Velitelé jednotlivých obranných jednotek jsou voleni přímo mužstvem dané jednotky, tím se zajistí, že se bude těšit respektu a mužstvo za dotyčným půjde.

Co se týče strategie obrany a plánování bojových akcí, bude nejvhodnější zvolit za tímto účelem na obecním shromáždění úkolované delegáty a jejich „obranný štáb“ doplnit volenými veliteli jednotek. 

Napadená obec, region či země nezůstane jistě osamocená a přispěchají jí na pomoc ty sousední, se kterými bude moci podle stejného systému úkolovaných delegátů a volených velitelů koordinovat obranu a případný protiútok.

Na udržení obranyschopnosti není potřeba udržovat pravidelnou armádu, je prospěšnější věnovat energii k rozvoji blaha společnosti a zvyšování životní úrovně. Avšak každá obec a federace obcí či krajů by si měla zabezpečit dostatek vojenského zařízení, aby byla v případě nutnosti připravena reagovat.

Dojde-li k napadení, vyhlásit mobilizaci, rozdat zbraně dobrovolníkům z řad obyvatelstva a připravovat se na obranu.

Možná někdo namítne, že obyvatelstvo nebude mít potřebnou přípravu a zkušenosti. Avšak dobrovolníci se mohou průběžně připravovat na školeních a cvičeních. Po tu dobu budou omluveni ze zaměstnání.

Také mládež a další, kteří si našli jako zálibu vojenskou historii a techniku, baví je vojenské strategie a hry, mohou založit různá zájmová sdružení s podporou obecních samospráv.

Mohou získávat průpravu s ovládáním bojových prostředků pomocí počítačových simulátorů, ale i cvičení v terénu.

Aby byla zajištěna provozuschopnost těžké techniky a její konzervace, údržba, můžou být v rámci federací založeny pro tento účel vojenská družstva a podniky, které budou pod společnou kontrolou.

zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)