Jako anarchisté a anarchistky na rozdíl od ostatních hnutí neusilujeme o dobytí politické moci, netoužíme po poslaneckých křeslech a vládních postech. Nechceme být vládci, ale ani být ovládáni! Nevidíme řešení ve výměně jedněch vládců za druhé, je nám cizí vláda člověka nad člověkem.
Máme jinou představu o fungování harmonické lidské společnosti. Naše představa tkví v myšlence, že jedině lidé samotní jsou nejpovolanější rozhodovat o svých životech a chodu společnosti. Nepotřebujeme k tomu žádné vůdce, prostředníky ani politiky!
Řídíme se heslem „naše životy do našich rukou“, čeho docílit lidovou samosprávou, prostřednictvím samospráv v obcích, ale také samospráv na pracovištích, kde budou lidé rozhodovat přímo na shromážděních, místo toho, aby si vybírali nebo jim byli vnuceni vládci nad jejich životy! Centrální vládu a státní instituce nahradí federace těchto samospráv. Nepotřebujeme politiky ani šéfy, to oni potřebují nás, aby mohli luxusně žít na úkor nás a z naší práce!
Přestože se neustále omílá mantra o demokracii a svobodě, realita našich každodenních životů je jinde. Zkuste si onu demokracii na pracovišti, ve kterém jsme jako prostí lidé, jen pouhými čísly, lidskými zdroji, námezdními otroky! Bublina demokracie rychle splaskne a zjistíte, že žijete v kapitalistickém světě, který ovládají šéfové a manažeři, a my coby pracující lidé do něj nemáme co mluvit, jen držet pusu a krok! Co je to pak za pochybnou výsadu zvolit si jednou za čtyři roky nové vládce, kteří se řídí svým osobním prospěchem, a zájmy šéfů a nejbohatších? Tento svět je řízen penězi a těmi, co jich mají nadbytek, zbylých 99 % společnosti nemá reálnou šanci o ničem rozhodnout!
Právě proto se nehodláme podílet na volbách, věřit v iluzi, že můžeme o něčem skutečně rozhodnout. Proto volíme aktivní bojkot voleb. Nečiníme tak proto, že bychom rezignovali, naopak chceme se rvát o lepší budoucnost, ale došli jsme k poznání, že reálnou změnu hlasování u voleb nikdy nepřinese! Neúčast u voleb je projevem zodpovědného jednání, protože jen nezodpovědní přenechájí svou budoucnost druhým. Nejsme malé děti, aby za nás rozhodoval někdo jiný!
Místo volby mezi větším a menším zlem zosobněné v některé z politických stran, které se nám před volbami podbízejí slibováním, že nebudou stejní jako ty předchozí politické strany, které vás v minulých volbách podvedli. Volíme raději cestu vlastní aktivity a přímé akce bez prostředníků. Cestu vlastní sebeorganizace a spoléhání se sama na sebe, na sílu sdružování se, kdy společně můžeme snadněji prosadit své požadavky a práva než jako jednotlivci. Místo prostředníků volíme cestu přímé akce!
Nevěříme žádným politickým stranám, moc dobře víme, že moc korumpuje a časem semele každého, i kdyby byly jeho původní záměry poctivé. Navíc každý politik se musí řídit tím, co mu diktují ti nejbohatší a šéfové, kteří třímají skutečnou moc, politici jsou jen jejich loutky! Stejně jako státní socialismus, tak ani soukromý kapitalismus nelze reformovat! Potřebujeme hlubokou společenskou změnu, sociální revoluci! Proto změnu nemohou žádné volby nikdy přinést, o kosmetické úpravy nestojíme!
Proč nevěříme žádnému politikovi a politické straně, ani těm, které se tváří jako alternativa, mají v programu líbivá slova o ekologii či antikapitalismu? Podívejme se na příklad posledních let v Řecku zmítaném stávkami a masovými demonstracemi proti neoliberálním reformám. Prostí a naštvaní lidé uvěřili radikální levicové straně Syriza, která slibovala hory doly, jak se postaví za prosté lidi, a jejím reformám. Jen co zasedla do vládních křesel, obrátila o 180 stupňů! Nakonec i ona po dobu svého vládnutí prosazovala reformy na úkor lidí a potlačovala stávky a demonstrace!
Podobný příklad u nás můžeme najít u strany zelených, která přestože se před volbami tvářila levicově, nakonec zasedla v pravicové vládě a prosazovala antisociální reformy, které negativně postihly pracující lidi a další neprivilegované. Stalo se tak po „pravicovém“ puči uvnitř strany. Přestože se dnes strana zelených ohání levicovým programem a část členů dokonce antikapitalistickými proklamacemi, kdo nám zaručí, že to s nimi nedopadne podobně jako s jejich předchůdci, pokud vůbec kdy okusí kouzlo moci a výhod z toho plynoucích? Proto si neděláme žádné iluze o jakékoli staré či nové politické straně ani žádném politikovi!
Častým protiargumentem a již evergreenem našich oponentů z řad levice je tvrzení, že když nepůjdou pracující lidé k volbám a nezvolíme levicové politiky, dostanou se k moci pravicoví politici nebo dokonce fašisté. Fašisty se straší hodně často bez reálných základů. Dalším argumentem je rčení: „Když nás za tři roky při volbách zvolíte jako levici do parlamentu, prosadíme změnu zákonů nebo zrušíme asociální reformy, inflaci či drahotu.“ To je sice hezké, ale pro nás jako anarchisty a anarchistky hodně málo a příliš pozdě! Copak běžný pracující může čekat tři roky do voleb, než nová levicová vláda (pokud vůbec vyhraje, sestaví vládu a jestli jí to kapitalisté dovolí) prosadí zlevnění potravin?! Proto jako anarchisté prosazujeme přímou akci – tedy přímou aktivitu tady a teď v podobě stávek a demonstrací, které donutí jakoukoliv vládu (i levicovou) prosadit naše zájmy OKAMŽITĚ! Nečekejme, a prosaďme změny tady a teď. Posilujme důvěru v sama sebe – to je cesta k naší skutečné emancipaci a změnám v náš prospěch a nikoli se nechat pacifikovat sliby někde v budoucnosti.
Bojkotuj každé volby! Nevěř žádnému politikovi! Buď aktivní 365 dní v roce a ne jednou za 4 roky! Organizuj se proti politikům a šéfům! Náš boj dnes nekončí, ale začíná! Přidej se k nám! (ČAS)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.