DIGITALIZACE A ODS KMOTŘI

Kam zmizela sympatická levicová kritika společenských poměrů, která ji chtěla přetavit ve skutečnou systémovou změnu (nástroje přímé demokracie) a radikální kritika polistopadového politického establishmentu České pirátské strany? Která před lety Piráty z nuly postupně vynesla až na vrchol české politické scény. Vyměnili naivní a kariérní Piráti radikálně progresivní politiku za oportunismus, vládní posty a křesla parlamentu?

Autor článku „Kdo získá digitalizaci stavebního řízení ?“ Jan Molič na internetovém deníku Britské listy velmi trefně píše: „Jde o to, že Piráti představovali pokus své generace uchopit moc a řídit si své životy po svém. Chtěli věci dělat transparentně a poctivěji. Tu moc však dosud drží v rukou jejich otcové, kluci devadesátek. Nyní už je to naprosto zřejmé. Až bude premiérem třeba pan Kuba a prezidentem Babiš, proti sobě určitě nepůjdou. Však Kuba prohlásil, že nechápe politiku antibabiš. A piráti? Skončí na smetišti i se svým desetkrát levnějším stavebním řízením. Měli ideály, ale nepochopili princip moci. Nepochopili, že kluci z devadesátek legálně kradou a nenechají si to vzít. Ti praví piráti jsou totiž oni a s Piráty právě vytřeli palubu.“

Pokud něco svědčí o politické nevzdělanosti Pirátů, pak je to přesvědčení, že vláda funguje tak, jak řekl váš učitel občanské výchovy. Má to ale háček. Každá kapitalistická země je diktaturou oligarchie/kmotrů/buržoazie. Proto je volební politika falešná. Nikdo, koho zvolíte, to proto nebude moci změnit. Proto je jediným řešením revoluce.

Naše historická zkušenost: „Nemůžete být jak na ulici, tak ve vládě, na barikádě a v konstoři; kde se drží privilegium a artikuluje a kde je zničena. Nemůžete zachovat a zničit zároveň. Před vší Mocí stojí princip svobody, osobnosti a lidských práv. Moc je zničena jen tím, že ji porazí silou revoluce a revolučních myšlenek. Veškerý ústupek moci; veškerý dialog a veškeré právní přijetí její osobnosti a existence, je slabostí, kterou moc využívá tím, že požírá lidi, využívá hnutí a neutralizuje povstaleckou a žíravou sílu myšlenek. Toto je lekce našeho historický zážitku.“ – Federica Montsenyová, španělská anarchistka, která během občanské války sloužila jako ministryně zdravotnictví a sociální pomoci ve vládě druhé španělské republiky.