Obce budou zřizovateli a provozovateli distribučních center a center služeb – míst dnešních obchodů a obchodních center, které poskytují jak produkty, tak rozličné služby.
Některé specializované místní podniky si mohou distribuci svých produktů a služeb zajišťovat samozřejmě sami s posvěcením obce. Například zemědělská družstva a podniky zabývající se potravinami si při výrobě otevřou rovnou distribuční místa, ze kterých si budou místní obyvatelé zboží přímo odebírat. Stejně tak učiní podniky zabývající se službami – od hoteliérství, stravování, po různé řemeslné dílny atd. Dtto osoby samostatně provozující živnosti (kadeřník, obvodní lékař, zahradní designér a podobně).
Obci tímto odpadnou značné starosti a bude muset prostřednictvím distribučních center zajišťovat jen nabídku produktů a služeb, které místní ekonomika není schopna poskytnout, anebo poskytnout v dostačující míře.
Distribuční centra budou obcí zřízená spotřební družstva, kterých zaměstnanci budou družstva spravovat taktéž samosprávně, ale zároveň budou pod kontrolou obecních shromáždění a jim také zodpovědná za svoji činnost. Bude-li nespokojenost s prací některých zaměstnanců distribučních center, bude se to řešit prvně v rámci podnikového shromáždění, pak případně na obecním shromáždění, kde lidé budou mít pravomoc nesvědomité pracovníky vyloučit.
Distribuční centra si ze svého středu taktéž zvolí úkolované delegáty – podnikové jednatele, kteří budou řešit komunikaci a objednávky s jednotlivými podniky či výrobními syndikáty a součinně spolupracovat se spotřebními syndikáty.
Každý člen společenské samosprávy bude mít nárok spotřebovávat podle svých potřeb a to zcela zdarma, bez využívání peněz, poukázek atd. Bude to z toho prostého důvodu, že i on svojí prací (duševní či manuální) přispívá k uspokojování potřeb společnosti jako celku. A každá z nich je důležitá a proto ji nelze vyměřovat a činit v ní rozdíly.
Distribuční centra, která obec zřizuje jako spotřební družstva, mohou vypadat jako menší obchody, například dnešní večerky s potravinami a základními potřebami pro domácnost. Jelikož již nepůjde o generaci zisku, ale o uspokojování potřeb místních obyvatel, budou moci vzniknout i v té nejzapadlejší obci. Případně může obec zajistit rozvážkový obchod, například po dohodě se sousední obcí, která takové distribuční centrum otevřené má a je ochotná takto vypomoci.
Stejně tak obec zřídí velká obchodní centra a sklady, taktéž jako spotřební družstva. V podstatě bude moci využít prostory těch stávajících, případně je přebudovat a upravit, časem přestěhovat a podobně, aby lépe vyhovovaly potřebám.
Pokud v obci nebudou podniky nebo živnostníci a veřejnosti bude taková obslužnost chybět, může tam tato ustavit různá centra služeb, například kadeřnictví, veterinární stanice… Rovněž může obec založit centra mládeže (například jako současné domy dětí a mládeže), centra pro seniory, kina, divadla, poradny a podobně, jestli to neudělají z vlastní iniciativy někteří obyvatelé sami (co je více než pravděpodobné, že tak učiní).
Každý takový podnik, vedený jako spotřební družstvo, bude spravován těmi, kteří v nich pracují a zajišťují jejich provoz. Fungovat budou stejně, jak jsme popsali u výrobních samospráv, s tím dodatkem, že k jejich činnosti budou moci promlouvat také ostatní obyvatelé obce na obecních shromážděních. Zaměstnanci pracovních center si na podnikových shromážděních rozdělí a určí práci, tj. kdo například v případě obchodního domu bude zajišťovat zásobování, administraci (účetnictví), přímý prodej či služby, doplňování zboží, úklid a údržbu budovy.
zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.