Lidská společnost je velice složitá a propletená, nefunguje jako izolovaná skupina nějaké uzavřené obce. Jedná se o soubor obcí, které vytváří organismus. Aby mohla fungovat jedna část tohoto společenského organizmu, je potřeba součinnosti všech ostatních orgánů.
Nejedná se jen o jednotlivé obce, ale také o hospodářství. Žádná z obcí není soběstačná sama o sobě a pro blaho všech a zajištění všech výdobytků současné civilizace nutně potřebuje produkty a služby, které na svém území neprodukuje či neposkytuje; na oplátku zase ona poskytuje či produkuje ty, které využívají ostatní obce a jejich obyvatelé.
To z přirozenosti věci nutí jednotlivé obce a regiony k vzájemné spolupráci a koordinaci. Ta však není založena na principu nadřízenosti a podřízenosti, ale na rovnoprávnosti. Obce a regiony k sobě přistupují jako rovnocenní partneři z důvodu vzájemné potřeby a sounáležitosti.
Také ve vztahu mezi obcemi a regiony se postupuje na základě společenské samosprávy. Není zde zapotřebí vytváření mocenských center, jakéhokoli systému zastupitelské vlády a centralismu.
Centralismus a stát je nahrazen něčím lepším a lidem prospěšnějším – federalismem a tedy federací obcí a regionů, takže možnost rozhodovat o chodu společnosti zůstává dole mezi všemi lidmi. Není potřeba zastupitelů a politiků jako v dosavadních krajských magistrátech nebo na národní úrovni v podobě parlamentu, senátu, ministerstev a vlády.
Jak zorganizovat společnost na regionální a národní úrovni, aby byla zachována moc v rukách lidí samotných? Použijeme dosavadní popsané principy načrtnuté v této knize a rozšíříme je stejným způsobem na regiony i celé národní či územní celky. Není se třeba nijak omezovat národním měřítkem. A vlastně lze tímto způsobem obsáhnout celé lidstvo, propojit všechny kontinenty do jedné veliké pospolité Mezinárodní konfederace.
Pro pořádek a aby nedošlo k mýlce to stručně vysvětlíme. Jak se jednotlivé městské části spojují rovnostářsky do větších měst, tak stejným způsobem se spojí tato okolní města a obce do federací obcí. Abychom byli konkrétní, takové federace obcí můžou a nemusí kopírovat geograficky současné, již existující okresy.
Například tak může již zmiňované město Krupka vytvořit spojením s dalšími sousedními městy a obcemi jako jsou Teplice, Duchcov, Dubí, Chlumec, Košťany, Osek, Hrob tzv. „Teplickou federaci obcí“ (dnes okres Teplice).
Obdobným způsobem si vytvoří vzdálenější obce své vlastní federace obcí, jako Ústecká federace, Děčínská federace a Lounská federace. Ty se pak pro vzájemnou spolupráci a koordinaci spojí do regionální federace – nazveme ji například pracovně „Severočeská / Ústecká regionální federace“. Jak již bylo naznačeno, mohou i nemusí; bude záležet na rozhodnutí lidí, jestli chtějí kopírovat současné existující kraje. V tomto případě Ústecký kraj.
Podle stejného klíče budou postupovat i ostatní regiony a tak vznikne síť regionálních federací, ty se pak mohou podle potřeby sdružit do národních federací. Může vzniknout třeba „Československá federace“ a podobně.
Tyto federace se utváří kvůli tomu, co jsme již nastínili – pro rozvoj spolupráce a zkoordinování hospodářství – produkce i konzumu výrobků, služeb, technologií a infrastruktury. Kvůli práci na společných nadregionálních projektech, například výstavbě rychlostní železniční sítě, sjednocení vysokoškolského vzdělávacího systému či propojení zdravotní péče, tvorbě specializovaných lékařských center, vědeckých a výzkumných pracovišť a podobně. Bude-li třeba, lze takto řešit společnou obranu atd.
zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.