PRÁVA ŽEN? JE STÁLE ZA CO BOJOVAT!

My, sociální anarchistky a anarchisté, si pravidelně připomínáme Mezinárodní den žen. Má pro nás ale mnohdy jiný význam, než jaký je mu oficiálně přikládán. Nejde nám o to, poděkovat ženám, že rodí a starají se o rodinu. Nejde nám o to, jednou za rok připomenout, že ženy by měly být plnohodnotnou součástí společnosti. A rozhodně nepřistoupíme na to, že jsou ženám přiděleny nedůstojné a podřadné role a strukturálně omezeny jejich možnosti.

Mezinárodní den žen je pro nás výzvou po celý rok se zasazovat za rovné postavení mužů a žen, a to nejen ve společnosti jako celku, ale i v rámci  našeho hnutí, které si s sebou chtě nechtě nese mnohé patriarchální vzorce, jež nám jsou vštěpovány už od narození.

Boj za rovnoprávnost žen nelze oddělovat od sociálních problémů, kterým jako ženy a muži musíme v kapitalismu čelit – náš boj jako pracujících je totožný. Ženám i mužům jsou již od narození společností vnucovány stereotypní role, které jim říkají, co mají a co nemají dělat, aby byly ve společnosti respektováni/y. Pracující žena je však vykořisťována dvojím způsobem: jako  pracující kapitalismem a jako žena patriarchátem.

Myšlenka Mezinárodního dne žen byla sice znehodnocena bolševickým režimem, který tohoto významného dne využíval pro své vlastní účely. My se mu jako anarchistky a anarchisté snažíme navrátit jeho původní význam – posilovat solidaritu žen, ale i mužů, při řešení sociálních problémů, které jsou způsobovány kapitalismem a patriarchátem. 

Mezinárodní den žen nelze považovat za bolševický svátek a nelze ho ani nahrazovat Dnem matek, který byl vyhlášen Květinářskou unií Spojených států amerických. Stejně jako bylo MDŽ zneužito bolševiky, byl tento den zneužit nacistickým režimem v Německu 30. let.

Nesdílíme přesvědčení, že nerovné postavení žen lze vyřešit tzv. kapitalismem rovných příležitostí. Více žen ministryň, obchodnic a šéfek neodstraňuje hierarchii, kterou jako anarchistky a anarchisté odmítáme. Zároveň si uvědomujeme, že v boji za svobodnou společnost nemohou ženy a muži stát odděleně. Nerovnost je nejen mezi třídami, ale také mezi pohlavími. Nerovnosti, které plynou z kapitalismu a patriarchátu, je nutno řešit společně, nejen ve veřejném, ale také v soukromém životě. Revoluční změny ve společnosti se nedají oddělovat od revoluce každodenního života.

Československé anarchistické sdružení – ČAS