I kdybychom důkladně prohledali archivy hluboko do minulosti a napříč všemi kontinenty, nevyvrátili bychom tento fakt: písmeno „A“ v kruhu jako symbol anarchie či anarchismu bychom nenašli dříve než v dubnu 1964. Před tímto datem nebylo na žádném plakátu, žádném graffiti, ani nikde jinde. Jeho absence však neskrývá žádné tajemství, ale poukazuje na skutečnost, že „A“ v kruhu jednoduše nemohlo existovat před svým vznikem, ke kterému došlo právě v dubnu 1964.
V dubnu 2024 uplynulo šedesát let od doby, kdy bylo „A“ v kruhu veřejně navrženo jako symbol pro anarchismus. Dokumenty svědčící o jeho vzniku budou dostupné i v daleké budoucnosti, ale čas pro poskytnutí přímého svědectví se rychle krátí. Není tedy důvod dále odkládat sepsání a rozšíření těchto informací a doplnit základní aspekty, které v článku z roku 2002 sepsali Marianne Enckell a Amedeo Bertolo – tento článek bude zahrnut ve třetím díle této série.
Význam upřesnění původu „A“ v kruhu není ani tak v objasnění autora a místa jeho tvorby, ale spíše ve vymezení jeho významu, neboť ten vysvětluje výjimečnou míru popularity tohoto symbolu. Není to ani o nárokování si zjevně nezaslouženého autorství, protože ačkoliv byl tento symbol skutečně navržen a představen v dubnu 1964, význam získal až skrze společnou snahu tisíců anarchistů po celém světě, kteří jej přijali a začlenili do řady médií na zdech, vlajkách, transparentech, tiskovinách, a dokonce i tetováních. Lze tak říct, že se „A“ v kruhu stalo nejrozšířenějším politickým symbolem na světě, reprezentujícím anarchismus s nevídanou srozumitelností.
Je to symbol, za kterým bezesporu stojí velké množství kolektivního úsilí, ale i před jeho popularizací byl proces tvorby tohoto symbolu kolektivní. Konkrétní člověk [autor, Tomás Ibáñez. Ed.] byl na počátku návrhu na vytvoření jednoduchého symbolu bez vazby na jakoukoliv konkrétní anarchistickou skupinu či organizaci, který by pomohl zviditelnit anarchismu skrze svou přítomnost ve všech grafických výstupech anarchistického hnutí. Schválení tohoto návrhu skupinou mladých libertariánů v Paříži však bylo výsledkem rozsáhlých diskusí, tedy kolektivní snahou. Návrh nejvhodnějšího vzhledu tohoto symbolu a konečný výběr byly rovněž kolektivním úsilím. A i když byla šablona tohoto symbolu vytvořena jedním konkrétním člověkem, důsledná produkce bulletinu na cyklostylu v bytě jednoho ze společníků a jeho následná distribuce byly také kolektivní aktivity.
Důvod pro vylíčení okolností jeho vzniku je navíc dvojí: vyvrátit smyšlené příběhy, které o jeho vzniku kolují, a znova zdůraznit koncept anarchismu, který „A“ v kruhu ztělesňuje. Od jeho vzniku bylo cílem, aby nebyl vlastněn nikým a mohl tak patřit všem. A vskutku, vůle vytvořit znak, který není spjatý s žádnou předchozí anarchistickou organizací, akronymem, či družstvem byla rozhodující v ukotvení tohoto symbolu v širší anarchistické sféře. Jeho nezávislost na jakémkoliv vlastnictví znamenala, že jej mohl přijmout kdokoliv, kdo souzněl s jeho étosem.
Návrh „A“ v kruhu navíc neměl za cíl homogenizovat široké spektrum anarchismu, ale spíše oslavovat jeho pluralitu a zároveň sloužit jako společný vztažný bod. Bylo nutné zajistit, že se rysy společné pro všechny anarchistické směry mohly projevit bez invokace jakéhokoliv centralizujícího principu. Bylo zapotřebí akceptovat rozptyl forem anarchistické organizace, ale zároveň vytvořit prvek který by všechny tyto formy spojil. „A“ v kruhu se vyhýbá sklonu tvořit jednotný anarchistický program, a rozmanitost hnutí se tak odráží v užívání tohoto vzoru každým jeho proudem a modalitou bez rozdílu.
Tak jako definice souostroví – souboru ostrovů spojených tím, co je rozděluje, „A“ v kruhu mělo za cíl přeměnit rozdíly různých proudů anarchismu na něco, co je pro všechny společné, aniž by potlačilo jejich výjimečnost. Stála za tím myšlenka podpořit konfederaci jedinečných prvků spojených rodinnou podobností a společným základem skrytým pod všemi city a úsilím na povrchu. Připomíná to krásnou definici anarchie od Gillese Deleuzeho: “ta zvláštní jedinečnost, kterou lze říci jedině o mnohočetnosti”.
Popularita symbolu s lokálními spolky a jeho spontánnost navíc vylučují princip reprezentace, protože „A“ v kruhu samotné nepředstavuje anarchismus a ani to o něm nelze tvrdit. Na rozdíl od oficiálního znaku tento symbol nic neautentizuje, neboť nikdo nemá oprávnění autorizovat jeho použití. Fakt že kdokoliv může tento symbol použít bez zábran znamená, že se vymyká jakýmkoliv principům reprezentativnosti a jeho použití je tak jen na odpovědnosti uživatele. To možná vysvětluje, proč časem vzniklo tolik různých podob tohoto symbolu, hlavně díky punkovému hnutí, což podpořilo individuální kreativitu bez ztráty silné asociace tohoto symbolu s anarchismem.
Nakonec je potřeba zmínit ještě jednu věc ohledně původu „A“ v kruhu. Tento symbol vznikl v kontextu intenzivní militantní aktivity v 60. letech, aby povzbudil sblížení různých sektorů anarchismu. Na konci roku 1963 tak byly v Paříži současně založeny Comité de Liaison des Jeunes Anarchistes (CLJA) a Liaison des Étudiants Anarchistes (LEA). CLJA se prezentovala ne jako nová anarchistická organizace, ale prostě jako místo pro setkání členů různých organizací, zatímco LEA sdružovala studenty-anarchisty z různých kolektiv. Tato snaha o sdružení různých fragmentů anarchismu vyvrcholila ve velkém Evropském setkání mladých anarchistů v Paříži v dubnu 1966. Na tomto setkání se velmi aktivně účastnili mladí libertariáni z Milána, kteří přijali písmeno A v kruhu za vlastní a rozšířili jej v Itálii. Tím jej pozvedli z přítmí, ve kterém se nacházel kvůli počátečnímu nedostatku nadšení, a tím jej vymrštili na mezinárodní scénu.
Toto je překlad původního textu z dubna 1964:
… zároveň se svou snahou o neformalistické sebevzdělávání se snaží rozšířit základní myšlenky anarchismu, jak jen to je možné.
Šíření otázek libertární emancipace vyžaduje zapojení všech jednotlivců, zapojení všech jednotlivců, kteří razí anarchistickou společnost jako jedinou cestu k úplnému naplnění lidské podstaty.
Bez ohledu na různé směry (filozofické nuance) či různé skupiny a organizace (praktické nuance), žádný aktivista by neměl mít námitky vůči jakékoli snaze o přispění k propagandě a posílení její efektivity, což demonstruje jednotu Anarchismu navzdory jeho různorodým pojetím a projevům. Proč navrhujeme tento symbol pro CELÉ ANARCHISTICKÉ HNUTÍ a proč zrovna v této podobě?
Vychází to ze dvou hlavních podnětů. Zaprvé je jeho cílem zjednodušit a uspíšit tvorbu nápisů na zdech a plakátech. Zadruhé usiluje o zviditelnění anarchistického hnutí v rámci společnosti tím, že v sobě zahrnuje prvek společný pro všechny formy anarchismu ve veřejné sféře.
Naším konkrétním záměrem bylo minimalizovat čas potřebný k tvorbě nápisů na zdech odstraněním potřeby psaní dlouhého podpisu pod našimi slogany. Navíc chceme vybrat symbol, který mohou přijmout všichni anarchisté.
Věříme, že navržený symbol nejlépe splňuje tyto požadavky. Tím, že bude neustále spojován s pojmem “anarchista,” bude vzbuzovat spojení s anarchismem v myslích lidí (tak jako je Keltský kříž spojován s organizací Jeune Nation). Tento symbol navíc rovněž slouží k posílení anarchismu dvojím způsobem: zaprvé zrychluje a usnadňuje tvorbu anarchistických sdělení a zadruhé se objevuje v grafických vyobrazeních různých anarchistických skupin, směrů a organizací.
Přijetím písmene “A” (které nemá žádnou podobnost s JJLL) se snažíme poukázat naše odhodlání k vzájemné solidaritě a připravit cestu k všeobecnému přijetí tohoto efektivního a praktického přístupu.
Young Libertarians Paris Group
~Tomás Ibáñez
zdroj: https://freedomnews.org.uk/2024/04/05/the-circled-a-at-60-birth-of-a-symbol/
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.