Dnes jsme svědky obrovské a nedozírné destrukce životního prostředí. Naše pokolení a především naše děti a vnoučata čekají důsledky ekologické katastrofy, které jsou způsobeny kapitalistickým ekonomickým systémem. Vše se podřídilo zisku několika privilegovaných jedinců, kteří honbou za bohatstvím obětují život na této planetě, životy nás všech a našich potomků.
Přestože se již dlouho ozývají varovné hlasy, zvedá se odpor části veřejnosti a vzniká protestní hnutí například za záchranu klimatu, běží vše dál. Iluzorní jednání u kulatých stolů k ničemu nevedou a ani vést nemohou. Političtí lídři jsou jen divadelní figurky ve hře těch, kteří drží veškerou ekonomickou moc. A tito se nikdy nevzdají svých zisků, svého pohádkového bohatství, půjdou přes mrtvoly, klidně ohrozí život na této planetě. Jim je dražší peněžní žok a snad zapomínají na starou indiánskou moudrost, že peníze se nedají jíst!
Kapitalismus a jeho logika nás dovedly na pokraj propasti a záleží na nás, jestli do ní skočíme pro ekonomické zájmy druhých, anebo ji přeskočíme a vydáme se na cestu reorganizace společnosti od základů. Reformy a kosmetická zlepšení již nemohou stačit v době, kdy přežití na naší planetě odbíjí za minutu dvanáct. Hluboká společenská přeměna je nutná, aby vyvedla svět z ekologické a sociální krize.
Zatímco kapitalistická logika expanze, vykořisťování, dravosti a honbou za ziskem se neslučuje s nutností začít efektivně řešit ekologické přístupy a nasměrovat lidskou společnost k trvalé udržitelnosti, pro společenskou samosprávu zde nestojí žádné objektivní překážky.
Co může přinést společenská samospráva k trvale udržitelnému rozvoji?
V první řadě: jelikož ekonomické zájmy a zisky několika jedinců nebudou na překážku změně technologií a modernizaci průmyslu i zemědělství, bude možné produkci přestavět tak, aby byla šetrná k životnímu prostředí. Již nebudou tvrzení, že by to bylo příliš drahé, stálo mnoho investic a tyto nejsou, že by ekologická přestavba průmyslu a technologií zničila ekonomiku.
Společenská samospráva tímto nebude mít svázané ruce, tuto transformaci bude limitovat pouze rozhodnutí pustit se do toho a čas, který k ní bude potřebný. Všechny prostředky k tomu bude mít.
Pomohou tomu i neomezené prostředky, které budou moci plynout do vědy a výzkumu, k realizaci nových postupů a technologií šetrných k přírodě. Rychlost této přeměny bude závislá jen na schopnostech hospodářství, lidské práce a inteligence.
Druhým důležitým faktorem bude omezení zbytečné produkce a konzumu, který má základ v kapitalistické ekonomice. Ta je totiž pro vytváření neustálého zisku nucena neustále produkovat a prodávat nové výrobky – nízké kvality, krátké životnosti a zahlcovat trh neustálými novinkami, pouhými prototypy.
Společenská samospráva k tomu není nucena, té jde o vytváření blaha všech a uspokojení potřeb společnosti. A tak místo toho, aby se vyráběly například spotřebiče s omezenou dobou funkčnosti, bude produkovat takové, které vydrží sloužit desetiletí.
Podívejme se třeba na lednice, dnes se záměrně vyrobí se zárukou na 2–5 let a jejich životnost moc nepřekračuje tuto dobu, přitom lednice vyrobené v „socialistickém“ Československu fungovaly několik desetiletí, takže technicky možné to jistě je. Další stránkou je, že se spotřebiče záměrně vyrábí tak, aby je nebylo možné opravit a prodloužit jejich používání. A tak je to se vším.
To všechno půjde změnit. Bude se moci zavést ekologicky šetrná produkce i spotřeba. Trvanlivé spotřebiče, využití recyklovatelných materiálů a možnost renovace bude mít pozitivní dopad nejenom na přírodu, ale i na naše hospodářství, bude možné snížit výrobu a to značně, pokud bude pro osobu stačit vyprodukovat jednu lednici na 50 let místo 10 lednic na 5 let. Zároveň to přispěje k tomu, aby se zkrátila pracovní doba.
zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.