Půda vznikala a vzniká v dlouhých časových úsecích daleko překračujících lidský život. Je to přírodní bohatství, které v nové společnosti, společenské samosprávě má patřit všem.
To, že si někdo historicky toto právo násilím uzurpoval a prohlásil se za vlastníka, pána půdy, nemá žádnou legitimitu. A tak, jak násilím a spekulací, ačkoliv v souladu se zákonem a momentálně vládnoucími vlastnictví nabyl, může mu toto být stejně společností násilím odejmuto a předáno k užívání pro každého, kdo o to projeví zájem.
Každý člověk má právo užívat půdy a jejich plodů. Užívat tolik, kolik potřebuje pro uživení sebe a své rodiny. Kdo na půdě nepěstuje a neobdělává ji svojí prací, nemá na ni více nárok.
Jak dojde k přerozdělování půdy? Kdo má svoji zahrádku, ponechá si ji dále v užívání. Kdo nemá a chtěl by půdu získat, požádá o to na obecním shromáždění. Obec rozdělí půdu mezi přihlášené podle domluveného klíče. Pokud na svém území nemá dostatek půdy, osloví okolní obce o poskytnutí, nejsou-li tyto schopny ji zužitkovat.
Při nedostatku půdy mají logicky přednost zemědělská družstva a zemědělské podniky, které ji využijí k produkci životních prostředků pro celou obec.
Když je vážný nedostatek půdy k užívání, je v zájmu obce pracovat na vytvoření městských komunitních zahrad na zastavěných plochách, stavět vytápěné skleníky apod., aby si zajistila co největší míru potravinové soběstačnosti.
Možná někoho napadne, že by snad mohla být půda zabavována sedlákům a rodinám, které užívají větší plochy. To se však může stát jen v zřízení založeném na násilí, nikoliv ve společnosti, kterou zde popisujeme, jelikož jejím základním principem je svoboda a štěstí každého jednotlivce.
Žádný sedlák ani rolnická rodina se nemusí bát, že by jim bylo cokoliv bráno, pokud danou půdu zvládá obdělat a neleží ladem, nevyužitá. Naopak, bude pro obec prospěšnější, když se tato rodina bude věnovat produkci potravin, protože má zkušenosti, rozumí tomu a své přebytky nabídne ostatním, dodávkou do distribučních center, za co na oplátku bude moci volně užívat ostatních výhod společenské produkce.
Stávající zemědělská družstva a podniky zůstanou a díky taktice k dosažení lokální či regionální potravinové soběstačnosti se ještě rozšíří nebo budou vznikat nové. Budou spravovány jako výrobní samosprávy, všemi zaměstnanci. Nová družstva mohou volně zakládat členové obce, svůj záměr oznámí na obecním shromáždění, aby jim byla přidělena půda a potřebné prostředky.
Mnozí lidé, kteří dříve trávili čas zavřeni v kancelářích, nebo jako roboti v dnešních montovnách, tuto možnost rádi uvítají. Pracovat v přírodě, při snížení pracovní doby, se pro ně stane naplňující činností.
Jak již bylo naznačeno v dřívějších kapitolách, kromě dosažení potravinové soběstačnosti bude zájmem všech spotřebitelů konzumovat potraviny zdravé, z ekologického zemědělství. To přinese modernizace a nové přístupy šetrné k životnímu prostředí.
zdroj: knížka „Společenská samospráva: nástin správy společnosti bez šéfů a politiků“ (2023)
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.